Dovolená Řecko 2013 = Láska na první pohled. V Řecku
naleznete vše, po čem na své dovolené toužíte. Řecko – to je dovolená
nejen pro milovníky historie, ale i odpočinku, pohody a příjemné
atmosféry, krásných pláží a neuvěřitelně čistého moře, panenské
přírody, pohostinnosti místních obyvatel a samozřejmě i výtečných
řeckých specialit.
Řecko leží v jihovýchodní části Evropy. Skládá se z pevninské
části (s poloostrovem Peloponés na jihu) a z mnoha velkých a menších
ostrovů. Zaujímá jižní výběžek Balkánského poloostrova mezi 36° a
41° severní šířky a mezi 20° a 26° východní délky. Rozloha činí
131 944 km2, s přilehlými moři vzroste rozloha na 400 000 km2. Z celých
15 021 km řeckého pobřeží lemuje celých 11 000 km více než
2000 ostrovů.
Významnými
ostrovy Řecka jsou především Kréta, Kyklady a Iónské
ostrovy. Suchozemská státní hranice měří 1170 km. Na severu
hraničí s Albánií, Fyromem, Bulharskem a Tureckem, na západě, jihu a
východě je obklopeno moři.
Řecké dějiny jsou jak v evropském tak ve světovém
kontextu velikou zvláštností. Řecko jako kolébka evropské kultury nikdy
nebylo velikou říší, s výjimkou krátkého období vlády Alexandra
Velikého. Vždy to byly malé městské státy vázané spolu pouze různými
dohodami. Občas došlo mezi nimi i ke krutým bojům. Čím bylo Řecko pro
Evropu, tím byla pro Řecko Kréta, malý, ale významný ostrov mezi Egejským
a Lybijským mořem. Ta byla v dobách své největší slávy (přibližně
před 3500 a 4000 lety ) velice mírumilovný stát, který pro svou obranu
i rozvoj využíval výlučně svého mocného loďstva, takže např. na
Krétě nenajdeme opevněné paláce. Nejslavnější antické památky např.
slavný aténský Parthenon či vlastně celá Akropole byla vybudována ve
velmi krátkém období Periklovy vlády. Přes onu roztříštěnost se
Řekové dokázali ubránit i tak mocným říším jako byla říše perská.
Jediné období, kdy bylo Řecko opravdu velkou říší byla vláda Alexandra
Velikého (Makedonského). Toto období trvalo přibližně 11 let. Ironií je,
že střed této říše nebylo to pravé antické Řecko, za které považujeme
Athény případně Spartu, ale do té doby téměř bezvýznamná oblast
Makedonie.
Řecko – to jsou památky, historie, krásná panenská příroda,
čisté moře, nádherné pláže, pohostinnost … – prostě báječná
dovolená…
| |
PROHLÉDNĚTE SI SLIDE SHOW
Z ŘECKA… |
|
11 řeckých zastavení
Věděli jste, že…
… na Korfu pobývala císařovna Sissy, která si svou
mladistvou krásu udržovala sportem, přísnou dietou a pobytem právě na
tomto ostrově?
… na ostrově Kos se narodil zakladatel moderního
lékařství Hippokrates a jednou z nejznámějších památek je
Asklépion?
… Kréta je největší řecký ostrov, který od západu
k východu měří 260 kilometrů a od severu k jihu až 60 km?
… Lefkada je panenský ostrov především díky
miliardáři Onassisovi, který koupil blízký ostrov Skorpios a všemi
prostředky brzdil rozvoj turistiky?
… na ostrově Lesbos v letovisku Anaxos si můžete
objednat i v češtině a na požádání vám připraví klasický český
bramborák?
… na poloostrově Peloponés se nachází bývalé hlavní
město Řecka? Jde o okouzlující město Nafplio s neopakovatelnou
atmosférou.
… z Pierie lze při koupání pozorovat Olymp, kde podle
báje žijí řečtí bohové v čele s Diem?
… městečko Lindos na ostrově Rhodos je považováno za
jedno z nejhezčích v celém Řecku?
… na ostrově Samos se před zhruba 2500 lety narodil
antický matematik a filozof Pythagoras, autor věty o čtverci nad
přeponou?
… na ostrově Thassos nenajdete žádné velké hotelové
komplexy, ale jen příjemné hotýlky a originální taverničky?
… na Zakynthosu se nachází nejčastěji zobrazovaná
řecká pláž? Navagio, pláž ztroskotanců, je přístupná pouze
z vody.
10 nejlepších důvodů, proč navštívit Řecko
Nový rok snad každého z nás přiměje plánovat nové cesty a také
vzpomínat na příjemné zážitky z cest minulých. Řecko nabízí opravdu
spoustu důvodů, proč stojí za to ho navštívit. Jen namátkou –
nádherně pestrá krajina, možnosti nejrůznějších aktivit, jedinečná
gastronomie… Pokusili jsme se omezit výběr na 10 důvodů, proč
návštěva Řecka stojí za to. Bez ohledu na pořadí nabízíme
důvody, proč by si cestovatel měl vybrat Řecko jako svůj
příští cíl.
JEĎTE DO ŘECKA PROTO, ŽE:
1. … jste v Řecku ještě nikdy nebyli. Že jste
doposud neměli šanci? Cesta do Řecka napoprvé je zážitek, který vám
změní život. Už jen naprosto unikátní kultura a krásy malebné krajiny
samy o sobě stačí, aby vás zcela ohromily. Přidejte to ostatní, co může
Řecko nabídnout a připravte se na zkušenost, na kterou nikdy
nezapomenete.
2. … jste v Řecku už byli. Řecko je zemí, kde
nádherné zážitky nikdy nekončí. Je stále co objevovat, prozkoumávat,
ochutnávat a cítit. Připravte své smysly na vnímání míst, kde
jedinečné prvky přírody nabízí nepřeberné možnosti požitků.
Dokážete si ještě vybavit vzrušující pocity, které jste prožili při
vaší první návštěvě Řecka? No, zaručujeme, že tyto vzpomínky nikdy
nevyblednou.
3. … v Řecku je skvělé klima. Díky perfektním
klimatickým podmínkám si může každá návštěvník vychutnat každé
roční období ve všech koutech Řecka. Nepozná ani extrémní vedra ani
extrémní zimu. Ideální klimatické podmínky nabízejí možnosi, jak
strávit nezapomenutelnou dovolenou, při které si můžete užívat i spoustu
nejrůznějších aktivit.
4. … je tak snadné se do Řecka dostat (… a je těžké
zapomenout) Do Řecka se dostanete velmi snadno, ať už autem,
letadlem či lodí. Tak na co čekáte? Zarezervujte si lístek a jeďte si
prožít svůj „řecký zážitek“.
5. … řecká příroda je tak různorodá. Řecká
příroda je neuvěřitelně rozličná a najdete zde mnoho míst a krajin,
které nenajdete nikde jinde na světě. Zárověn zde naleznete ode všeho
trošku. Jakoby miniaturní svět, ve kterém se nachází všechno: nádherné
ostrovy a oceněné pláže, zasněžená horstva, rozlehlé lesy či malebná
hradní města.
6. … můžete navštívit místa památek světového dědictví
UNESCO. Využijte šanci vidět a prozkoumat některé
z nejúžasnějších památek světa – jako je například archeologické
naleziště v Delfách nebo dech beroucí středověké město Mystra na
Peloponésu.
7. … několik věcí najdete pouze a jenom v Řecku.
Ochutnejte mastix, který se vyskytuje výhradně na ostrově Chios, vystupte na
nenapodobitelné skalní útvary Meteora a potápějte se do jeskyní, které
ještě nebyly prozkoumány – to je jen několik návrhů z celé škály
aktivit, které můžete v Řecku podniknout. Chcete přece využít šance
zažít něco tak vzácného a vyjímečného. Nebo ne?
8. … Řecko je ostrovní impérium. Řecko je ostrovní
země. Ostrovy různých tvarů, různých velíkostí, různého
charakteru – tedy i různých možností. Čekají na vás pláže, které
patří mezi nejkrásnější na světě. Máte možnost se uvolnit, fizycky
i psychicky, vychutnat si slunce a modré, křišťálové moře. A ještě
zažít nějakou zábavu.
9. … řecká strava má tak vynikající chuť. Světově
proslulá vytříbenost středomořské kuchyně čeká na vás. Zdejší jídlo
je desetkrát lepší a zdravější nejen díky receptům, předávaným
odedávna z generace na generaci, ale také proto, že řecká strava se
zakládá na čerstvých produktech.
10. … navštívit byste měli Akropolis a nové akropolské
muzeum. Je to místo setkání řecké historie a budoucnosti
s originály západní civilizace.
Základní informace
Oficiální název: Řecká (Helénská) republika
Datum založení: 1946
Státní zřízení: pluralitní republika
s jednokomorovým parlamentem
Prezident: K. Papoulias
Ministerský předseda: Georgios Papandreou
Úřední jazyk: řečtina; dále je velmi rozšířená
angličtina a němčina
Národnostní složení: Řekové 96%, Makedonci 1,5%, Turci
0,7%, Albánci 0,6%, ostatní 1,2%
Náboženství: řecké ortodoxní 98 %
Měna: Euro (€)
Hlavní město: Athény (Athínai)
Správní členění: 10 oblastí,
51 vládních okresů
Populace: 49,6 % tvoří muži a 50,4 % ženy
Vzdělání: Řecko vynakládá 4,5 % ze svého HDP na
vzdělání, kde je povinná 9letá školní docházka a je zdarma na všech
státních školách. Průměrná gramotnost je 95,2%
Podnebí: Řecko má suché středomořské klima, které se
vyznačuje horkými léty a velmi mírnými zimami. Dá se říci, že má tři
roční doby – období květu a zrání (březen – červen), období sucha
(červen – říjen) a období dešťů (říjen – březen). Průměrná
doba slunečního svitu činí 2500 – 3000 hodin ročně. Průměrná
roční teplota činí cca 17°C. Klima je také ovlivněno specifi ckými
místními větry. Pro turistiku a poznávání přírodních a historických
památek Řecka jsou nejvhodnější měsíce květen a červen, kdy je země
rozkvetlá a krásně zelená, nebo potom říjen až březen, kdy lze poznat
sklizně oliv či vyzkoušet netradiční lyžování na svazích hor; naopak
pro milovníky slunce a vodních radovánek jsou nejvhodnější měsíce
červenec, srpen a září, kdy je moře krásně teplé.
Nejvyšší hora: Mytikas v pohoří Olympos (2917 m
n. m.)
Čas: v Řecku je časový rozdíl + 1 hodina
CESTOVNÍ RUCH
Informace pro turisty: praktické příručky a mapy lze získat zcela zdarma
v řecké organizaci turistiky „EOT“, která má své pobočky ve všech
větších turistických městech. V Praze: Pod Ořechovkou 19, 162 00 Praha
6, tel.: 224 311 683, fax: 233 343 836.
Cestování v Řecku: lze zde cestovat autobusy, metrem
(pouze v Athénách), taxíky, vlakem, trajekty a letecky.
Velvyslanectví Řecka v ČR: Velvyslanectví Řecké
republiky, Na Ořechovce 19, Praha 6 – Střešovice.
Velvyslanectví ČR v Řecku: Embassy of the Czech Republic, G. Seferis
str. 6, Palaio Psychico, Athens
TURISTIKA
Řecko zaujímá 15. místo ve světovém hodnocení cestovního ruchu
s více než 12 500 000 turistů ročně. Nejvíce turistů přijíždí
z Evropy (93,2 %) – z toho 70,2 % ze zemí EU. 77,7 % do země
přilétá, z toho více než 60,5 % charterovými lety, které každým rokem
značně narůstají. Nejvíce turistů přicestuje letadlem v červenci a
v srpnu. Z ČR do Řecka každoročně přicestuje více než 175 000
turistů.
Turisty nejvíce láká poznávání historie a historických památek
(např. Athény, Mykény, Sparta, Olympia, Epidaurus aj.) či přírodních a
kulturních zajímavostí, muzeí a galerií, divadel a festivalů. Dále
průzračně čisté moře, krásné pláže a různé možnosti vodních
sportů i zdravotní turistika (lze navštívit lázeňská střediska
mezinárodního významu), aj. Mezi nejvíce navštěvované ostrovy patří
Kréta, Rhodos a Korfu. Dále přilétá hodně charterových letů do
Thessaloniki (Soluně) a do Athén.
Cestovní ruch se podílí 10 % na HDP Řecka.
V Řecku doposud platily tyto kategorie ubytování L (de luxe), A, B, C, D,
E. Na kvalitu hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení dohlíží
Řecké ústředí turistického ruchu (EOT), které rozhoduje o tom, jaké
ohodnocení je danému zařízení dle předem daných kritérií
přiřazeno – část hotelů je již ohodnocena 1 – 5/6 hvězdičkami.
Stáhněte si prospekty s informacemi o Řecku
zde:
ZAJÍMAVÉ ODKAZY:
11 ŘECKÝCH ATRIBUTŮ – TO NEJLEPŠÍ Z ŘECKA
1) POKLAD STŘEDOMOŘÍ – OLIVOVÝ OLEJ
Olivový olej není jen neodmyslitelnou součástí každého řeckého
jídla, je to klíčový prvek řecké kuchyně. Jeho použití – vždy
v malém množství – hraje rozhodující roli v obohacení chuti každého
jídla, salátu a prakticky každého dezertu. Dnes je za studena lisovaný
olivový olej mezinárodně ceněný pro svůj přínos do zdravé výživy. Ve
východním středomoří jsou olivy známé už od dávných dob (2700 –
2300 př.n.l.). Vždy hrály důležitou roli nejen ve stravování, ale
ovlivňovaly životní styl v celých oblastech. Za zázrak se dá považovat
objev olivového oleje mačkáním oliv vynalézavými Řeky už v antické
éře. Olej přinesl světlo do temné noci, byl základem parfémů a
terapeutických olejů a samozřejmě dodával chuť a nutnou jemnost jídlům a
salátům. Spory o jeho kvalitě po celém Řecku jsou tak četné, jako mnohé
jsou oblasti, kde se olej vyrábí. Obyvatelé Lesbu by se opravdu urazili,
kdyby měli jen připustit existenci lepšího oleje, než je ten jejich. Lidé
z Kalamaty neberou ani v úvahu pochybnosti o nejvyšší kvalitě jejich
oleje. Ti, co jsou z Amfissy nedovolí ani jakékoliv hovory o tom, které
olivy jsou nejlepší. No a Kréťané nestrpí dokonce ani jakékoliv
vtipkování na toto téma. Přirozeně všichni mají pravdu, protože bohatá
chuť a typické aroma olivového oleje, hluboce zakořeňěné v našich
myslích od dětství, zanechají v našich chuťových pohárcích
nesmazatelné stopy. Oliva – tento malý extrémně hořký plod, je po
bolestivém mačkání a dlouhém procesu přeměněna na báječnou pochutinu
s širokou škálou chutí, záleží jen na množství přidané soli, octa a
koření. Není tedy oliva metaforou pro samotný život v tvrdých
podmínkách této země?
2) SÝR FETA
Bílý sýr z ovčího mléka (zákonem povoleno je 30 procent mléka
kozího), zrající nejméně 3 měsíce ve slaném roztoku, se nazývá feta.
Tento název platí v souladu s zákonem EU o ochraně označení původu
zemědělských produktů. Fetu mají rádi lidé na celém světě – bez
ohledu na to, zda je to ta skutečně pravá. Sýr feta tvoří základní
součást řeckého salátu. Pokud je servírovaná samostatně, pokropí se
troškou za studena lisovaného olivového oleje, posype špetkou oregana a
ozdobí olivami. Kozí sýr je většinou tvrdší, ale například v jižní
oblasti Egejského moře se vyrábí měkká, krémovitá varianta fety. Feta se
vyrábí už od dávných dob, ale nikdo přesně neví, kdy byla vlastně
objevena. Veškeré suroviny na výrobu fety pocházejí ze samotné ovce, sůl
se sbírá mezi kameny na mořském pobřeží, kde jsou jí spousty. Aby mohla
být feta převážena ze sýrárny, krájí se na velké kusy ve tvaru
hranolů, které jsou skladovány ve slaném roztoku nebo kyselém mléce. Když
se kostky sýry vytáhnou z roztoku, jsou už ztuhlé. Před podáváním se
krájí na plátky: řecky plátek = feta, tak sýr dostal své jméno. Tento
název vlastně pochází z italštiny a poprvé začal se používat
v 17. Století. Feta, pro většinu Řeků prostě „sýr“, není
oblíbený jen v salátech. Jako samostatný chod se může zapéci zabalený
v alobalu spolu s kousky papriky, rajčat a cibule (známé jako bougiourdi).
Servíruje se i jako součást příloh, nakrájená na malé kousky,
společně s lilkem, bramborou a tykví. Ať už si fetu vychutnáte na
jakýkoliv způsob, prostá slaná chuť tohoto sýra vám vždy vylepší chuť
vašich jídel.
3) NÁPOJ OUZO – ALKOHOL ČISTÝ JAKO VLNY
EGEJSKÉHO MOŘE
Historie ouza je stejně stará jako historie destilace. Tradice jeho výroby
započala už v dávnověku a historek o jeho názvu je bezpočet. Podle té
nejznámější, dostal tento nápoj Řeků jméno z italské věty „Uso di
Massalia“, což znamená „pro použití v Marseille“. V polovině
20. století bývalo město Marseille hlavním exportním přístavem. Dnes
můžeme ouzo považovat za jakéhosi vyslance Řecka v zahraničí –
vyváží se do více než 40 zemí – samozřejmě výhradně 100% řecká
výroba. Lesbos se právem považuje za místo, kde ouzo vzniklo. Vyrábí se
zde oficielně od 19. století. Městečko na jižním pobřeží Lesbu,
Plomari, se považuje za rodiště ouza. Prvotřídní anýz ze sousední
vesnice Lisvori (anýz je tam údajně nejlepší na světě), Chioský mastix,
aromatické bylinky z Lesboských strání, stejně jako znalost umění
destilace – to jsou hlavní kvality ouza. Tento „vznešený“ nápoj
Řeků je řazen do kategorie „anýzových destilátů“ – mezinárodní
klasifikace, pod kterou jsou alkoholické nápoje s anýzovou příchutí. Je
výsledkem dokonalého výrobního procesu, kde se používají výhradně
přírodní, v zemědělství nepěstované produkty. Jednou z předních
vlastností ouza je jeho čirost, zajištěná správným destilačním
procesem. Výroba destilátu je poctivý, časově náročný rituál, který
dodnes probíhá tradičním způsobem – používá se malý měděný
destilační přístroj „amvikes“. V Řecku je ouzo nápojem pro
nejrůznější příležitosti. Může být podáváno jako aperitiv, ideálně
jak s předkrmy, tak i s hlavním jídlem. Servírováno s vodou nebo bez
vody, s ledem nebo bez ledu, lahodné, příjemné, osvěžující. Po
přidání vody či ledu krásně mléčně zbělá. Zkuste a vychutnejte si
tento originální řecký nápoj.
4) CHUŤ MOŘE – SOLENÉ SARDINKY
Tuto malou, nenáročnou rybku najdete po celém Středozemním moři, kde je
známá jako rybka chudých lidí. To je asi i důvod, proč se už po staletí
připravuje na spousty různých způsobů. Ovšem nejoblíbenější (a
nejsnadnější) způsob je smažení. Sardinka se očistí, obalí ve
strouhané housce a vloží do horkého oleje. Na smažení musí být sardinka
čerstvá, to ale není snadné zajistit v každém ročním období. Už
dávno před objevením mrazáků museli naši předkové najít způsob, jak
čerstvé sardinky uchovat. Zvolili proces sušení na slunci nebo nakládání
do soli. Pro obě přípravy je nutné sardinku rozříznout a nakrájet na
tenké plátky, potom je vysušena – ať už na slunci nebo větším
množství soli. Proces nakládání do soli vyžaduje, aby sardinka byla ihned
vyčištěna, vykuchána a zbavena hlavy. Potom se musí vytřít spoustou soli,
která odsaje vlhkost. Ocásek se neodděluje, aby bylo svačinku za co chytit.
Po několika dnech je sůl nahrazena čerstvou, suchou dávkou soli. Potom se
ryby naskládají do neprodyšně uzavřených nádob i se solí, která je
zakonzervuje. V oblasti Egejského moře se nasolené ryby tradičně
uchovávaly ve velkých džbánech, ale ty byly s rozvojem průmyslu nahrazeny
konzervami. Sardinky mají mimořádně vysoký obsah mastných kyselin omega-3,
vitamínu D, B12 a proteinů. Jsou velmi zdravou součástí stravy. Před
podáváním se ze sardinek většina soli opláchne a pro zlepšení chuti se
pokapou olejem a octem. K takovéto vynikající svačince je výborné dát si
skleničku ouza.
5) CHUŤ ZEMĚ – JEČNÁ BULKA DAKOS
Říká se, že srovnávat ječmen s pšenicí je jako porovnávat osla
s koněm: každý obdivuje koně, ale když přijde na tvrdou práci, přednost
má odolný a na chov nenáročný osel. Pšenice dává bez pochyby chlebu
lepší chuť, ale ječmen je mnohem méně náročný na pěstování,
zpracování a je méně napadán hlodavci. Je tedy pochopitelné, že odlehlé
skupiny zemědělských společenství – v horách nebo na ostrovech –
raději pěstovali ječmen. Luxus pěstování pšenice přenechali lidem na
pláních Thessalie s úrodnou půdou a dostatkem vody. Zrní sepo staletí
mlelo na ručních kamenných mlýnech, později ve větrných mlýnech, tak
typických na Kykladských ostrovech. Mouka byla hrubá, lehce nažloutlá.
Ihned se z ní zadělalo těsto, vytvarovaly kulaté bulky s otvorem
uprostřed a dvakrát se přepekly. Tyto bulky si brávali rolníci na pole,
také děti, když si šly hrát nebo rybáři, když se vydávali na moře
lovit. Bochníčky nezvětraly ani se nezkazily, pokud zůstaly suché. Ve
spižírně musely zůstat suché, ale před podáváním se většinou mírně
namočily. Labužníci z Kréty, kteří si mohli dovolit přece jen o malinko
více, než větrem bičovaný prostý lid z Kyklad, doplnili navlhčený
bochníček troškou čerstvých, voňavých nasekaných rajčat, dvěma
lžícmi měkkého bílého sýra, zakápli kvalitním olivovým olejem a
přidali špetku oregana – no a to je jejich recept na slavnou delikatesu
známou jako „dakos“. Nejlépe taková svačinka chutnala se skleničkou
tsikoudie (pálenka z vína). Kréťané zkrátka vědí, jak na to.
6) PRYSKYŘICE MASTIX
Proč odrůda řečíku lentišku, která vypouští pryskyřici mastix,
roste pouze na ostrově Chios, je velkou záhadou. Tento jev byl ve 3. století
n. l. prohlášen obyvateli Chiosu za zázrak. Tehdy si začali uvědomovat
užitek z pěstování tohoto stromu. Strom roste ve všech oblastech
Středozemí, od Španělska až po Izrael. Veškeré snahy vyšlechtit takovou
„mastixovou“ odrůdu, jaká je na ostrově Chios, však zcela selhaly. Pouze
na Chiosu lentiškové stromy „slzí“. Tajemství spočívá zřejmě
v malém množství srážek, většímu vystavení slunci a vápencovém
podloží kolem vesnic Mastichoria (mastixové vesnice). Vesničky leží
v jihozápadní části ostrova. Stromy, či spíše keře dorůstají výšky
kolem 1 m. Během léta se půda kolem nich zametá a pečlivě udržuje
čistá. V určitých místech se kůra kmene podélně nařízne a strom
začíná „plakat“. Vytéká klihovitá hmota, která v kontaktu se
vzduchem krystalizuje. Po 15 dnech se posbírají i mastixové krystalky
spadané na zem nebo zachycené na kmeni stromu – ty je nutné pečlivě
očistit. Zvláštní, typické aroma mastixu, které opravdu vyniká mezi
nejrůznějšími vůněmi, přilákalo pozornost kulinářských znalců,
kteří pracovali pro Validu Sultana – matku sultána osmanské říše. Jako
matka sultána chtěla pro svého syna něco opravdu unikátního – jako
nakonec každá matka pro svého syna. Chtěla mu poskytnout královskou péči.
Bystří a vynalézaví chioští cukráři začali používat mastix ve velmi
malých dávkách, jako aroma a lehkou příchuť do dortových krémů,
cukroví a do likérů. Zjistili, že když se žvýká nezpracovaný, má
osvěžující a čistící účinky na dutinu ústní. Jeho vůně a chuť je
tak zvláštní, že navždy utkví v paměti.
7) PROSLAZENÉ OVOCE
Po celém Řecku neroste zelenina nebo ovoce, které by nebylo možné
naložit do cukrového sirupu. Kaštany, citrusy, melouny (hlavně jejich
slupky), lilky a rajčátka, různě kandované, proslazené či v sirupu –
opravdová řecká delikatesa. Tradice nakládání do cukru se jinde na
balkáně nebo v oblastech, kam kdysi sahala Otomanská říše tolik
nedodržuje. Možná proto, že ovoce severněji na Balkáně obsahuje více
rostlinných tuků vzhledem k chladnějšímu klimatu. Do chvíle, kdy byla
dovezena do Řecka cukrová řepa, byl importovaný cukr drahý. Přesto se
umění nakládání ovoce a zeleniny do cukru v Řecku rozvíjelo. Na
ostrovech v Egejském moři se dá nazvat opravdovou vědou. Obyvatelé ostrova
Chios sloužili sultánovi jako cukráři. Byli velmi bystří a vynalezli mnoho
různých způsobů, jak nakládat do cukru. Bez ohledu na to, zda je ovoce
lehce nakyslé jako višně nebo kyselé jako rybíz, po hodinách vaření
v cukrovém sirupu se přemění v úžasnou pochoutku, která se rozplyne na
jazyku. Za starých časů bývalo zvykem, že paní domu uctila návštěvu
sladkostí, kterou nabrala ze džbánu stříbrnou lžičkou. Bylo to na důkaz,
že rodině se dobře vede a že každý si může dle libosti přidávat.
Samozřejmě hosté si dopřáli dvě nebo tři lžičky, vychválili
cukrářské umění paní domu a spláchli sladkou chuť pohárkem raki.
Řekové doposud nazývají proslazené ovoce „to ze lžičky“. Existuje
mnoho receptů. Například v cukrovém sirupu naložená melounová slupka se
posype sezamovým semínkem a ozdobí mandličkou. Chutná výborně!
8) PRAVÉ ŘECKÉ NÁRODNÍ VÍNO – RETSINA
Jako studenti jsme si retsinu vychutnávali, přesto dnes děláme, jako
bychom ji neznali. Lákají nás vína se složitými názvy, zajímavými
nálepkami a vyšší cenou. Nikdy však neodmítneme skleničku nebo dvě
dobré, voňavé retsiny – vína, kterého se turisté bojí (ale po
ochutnání nemají nikdy dost). Legenda praví, že retsina pochází
z antických dob, kdy Řekové vymazávali amfóry na skladování bílého
vína borovicovou pryskyřicí. Pryskyřice působila jako konzervační
prostředek, zabraňovala oxidaci vína. Částečně prosákla do hliněné
nádoby a částečně se smíchala s vínem. Takto dodala pryskyřice vínu
jedinečnou příchuť. Jisté je, že tento zvyk se stal běžnou praxí.
I vinaři, kteří skladovali víno v dřevěných sudech, přidávali hrstku
pryskyřice, aby víno mělo ten krásný nádech borovicového lesa. Dodnes
tuto tradici dodržují seriózní výrobci vína, kteří chtějí mít retsinu
vysoké kvality, jako například značky Savvatiano nebo Rhodotis. Toto víno
se považuje za opravdu lidový nápoj a pije se ke „skromným“ jídlům
jako salát ze spařených listů nebo smažená ryba. Studená retsina,
stočená ze sudu, se báječně hodí k jednoduché chuti a silné vůni, je
zkrátka jedinečná k přátelskému posezení i k srdečným citům.
Dokáže prostě a silně probouzet nostalgii vzpomínek na to, jací jsme
byli – nebo si myslíme, že jsme byli. Na zdraví!
9) ZLATÝ FAVORIT SUŠENÝ NA SLUNCI – ROZINKY
Už kdysi dávno byly rozinky oblíbená pochoutka pro děti. Obsahují
téměř 70 procent cukru, sloužily jako sladká svačinko, která rychle
dodá dětem energii po vyčerpávajících hrách. Rozinky zachránily mnoho
lidí před hladověním během těžkých let druhé světové války, kdy byly
jedním z hlavních řeckých zemědělských produktů a vyvážely se
prakticky do celého světa. Rozinky se nevyrábějí pouze z jednoho druhu
hroznů. Odrůda sultania – její hrozny jsou známé v cizině jako
sultánky – je vyhlášená svou vynikající kvalitou. Rozinky se také
vyrábějí z odrůdy Black Corinth (Černý Korint), které se ale spíše
hodí při výrobě sladkého pečiva a dezertů, než pro přímou
spotřebu.
Vinná réva, ze které se budou sklízet hrozny na výrobu rozinek, se
prořezává jiným způsobem a keře mají jinou výšku než keře révy, ze
kterých se budou sklízet hrozny pro přímou konzumaci. Po sklizni se
sultánky rozprostřou na čisté bílé plachty a ponechají na slunci alespoň
deset dní, aby se vysušily. Poté ještě zůstanou na plachtách ve stínu,
aby se zajistilo vypaření veškeré vlhkosti. Při sušení vinaři občas
hrozny promíchají, aby se k nim dostalo slunce a aby rovnoměrně vyschly.
Sultánky neobsahují jadérka, rozinky z nich jsou tedy velmi oblíbené pro
snadnou konzumaci. Hodí se pro všechny, kteří potřebují rychle doplnit
energii nebo zajistit přísun kalorií, například pro atlety, horolezce, pro
cyklisty na dlouhých tratích nebo pro vojáky stojící v zimě na stráži.
Samozřejmě jsou velmi vhodné pro děti, které pobíhají celý den. Rozinky
se také používají při výrobě sladkého pečiva, například rozinkový
chléb a různé typy dezertů. A když se umíte radovat z jejich delikátní
chuti, je každá rozinka ve vašich ústech jako sladký výbuch
štěstí .
10) SLADKOST ŘECKÉ PŘÍRODY – MED A PASTELI
Antičtí Řekové považovali med za dar od bohů. Nejen pro svou sladkou,
bohatou chuť, ale také pro svou skvostnou barvu, lišící se podle druhů
kvetoucích rostlin, které včelky obletují. Pro svůj vysoký obsah
přírodních cukrů má med nejrůznější využití. Nevýhodou je jeho
lepkavá a tekoucí konzistence, Dá se tak těžko využívat při běžných
denních aktivitách. Avšak naši předkové byli rafinovaní a našli způsob,
jak se s tím vypořádat. Pasteli bylo velmi rozšířené už za časů
Hesioda, tedy v 5. Stol. př. n. l. Už od těch dob znají Řekové sezamová
semínka, která se původně pěstovala v Africe. Pasteli je proslazená
tyčinka, vyrobená spojením medu a sezamových semínek. Postupně se stala
oblíbenou po celém Řecku a Středním východě. Je to nejjednodušší typ
sladké pochoutky – prostě sezam s medem. Navíc je možné ho skladovat po
velmi dlouhou dobu a lze snadno převážet. Pasteli je úžasně povzbuzující
svačinka, bohatá na vitamín E, kalcium, fosfor, draslík, magnezium a
železo. Dnes se prodává v různých typech a tvarech, měkké nebo
křupavé, v obalu, někdy s mandlemi. Je sladké a povzbuzující a přitom
mnohem zdravější, než obvyklé dětské svačinky. Celé generace Řeků od
dětství mlsali pasteli a jeho chuť a aroma potřebují dodnes.
11) CHUŤ A VŮNĚ KYPR – SÝR HALLOUMI
Halloumi (či „Halumin“, jak mu říkají Kypřané) je opravdový
Kyperský kulinářský poklad. Dávno překročil hranice ostrova a rozšířil
se i do jiných oblastí. Bílý, polotvrdý sýr se vyrábí buď ze směsi
kravského a ovčího mléka – nebo jen z mléka ovcí a koz. Jeho
charakteristickou vlastností je schopnost držet v pevném stavu i při
vysokých teplotách. Snadno se tedy griluje a smaží, vůbec se neroztaví.
Velmi chutný je i za syrova. K přípravě opravdu chutného halloumi je
třeba trochu kuchařské zručnosti. Naprosto vynikají kyperští kuchaři,
kteří jsou v přípravě halloumi skuteční mistři. Jako lehká svačinka
se může podávat halloumi s bílým vínem, které se báječně hodí
k jeho chuti. Bílé víno podtrhuje i zvláštní chuť grilovaného nebo
restovaného halloumi. Při tepelné úpravě přidávají něktěří znalci
trochu bylinek na zvýraznění aroma.
V minulosti bylo možné ochutnat tento sýr pouze v kyperských
tavernách, obzvláště v okolí vysokoškolských kolejí. V posledních
několika letech se sýr exportuje a najdete ho i ve velkých supermarketech.
Je to sýr, na kterém si obzvláště pochutnáte a bude patřit mezi
vyjímečné vzpomínky na vaši dovolenou.
ZAJÍMAVÉ UPOUTÁVKY
PLAKÁTY Z ŘECKA
Stáhněte si krásné plakáty z celého Řecka…
...méně informací